Nahoruby 2024
2012 - tisíc let
od první písemné zmínky
Trocha historie
Vlastivědný atlas okresu Benešov - autor J. Petráň a kol., r.1988 - uvádí v datech obcí a osad první písemnou zmínku o Nahorubech v letech 1012-1037. Kde se tento údaj vzal?
Letopočty 1012-1037 byly uváděny mimo jiné také na bývalém oficiálním webu našeho obecního úřadu v Kčečovicích www.ikrecovice.cz (na novém webu obce www.obec-krecovice.cz bude zřejmě historie Nahorub teprve zpracována). Autor původních stránek nejspíš čerpal i z práce významného historika Vlašimska a Benešovska 19. století Antonína Norberta Vlasáka, faráře na Hrádku u Vlašimi. A.N. Vlasák se věnoval především Vlašimsku, ale zřejmě na přání tloskovské vrchnosti sepsal také historii Neveklovska v práci "Okres Neveklovský" z r. 1875. V části věnované Nahorubům je první zmínka o vesnici datována do let 1012 až 1037. Autor uvádí pramen "Regesta Bohemiae I".
Co je Regesta Bohemiae (dále RB)? Je to přehled významných historických listin z dějin českých zemí. Část první uspořádal v roce 1855 archivář a knihovník Karel Jaromír Erben (ano, ten významný český básník, jehož Kytici jsme všichni recitovali ve škole). Na straně 42. je uveden v kapitole 100) 1012 - 1037 záznam o daru knížete Oldřicha klášteru Ostrovskému (dnes již neexistující klášter Jana Křtitele na Ostrově u Davle). Jednalo se o darování tři vesnic - Swoysicych, Na horubyech a Poryesichyh (názvy jsou pak v indexu uvedeny v novodobém tvaru - Svojšice, Nahoruby a Pořešice). Na připojeném obrázku je fotokopie příslušné strany prvního svazku RB. Historici a latiníci si jistě všimnou, že je tu uvedena jen část darovací formule. Je ale uvedeno vše podstatné - KDO, KOMU a CO. V poznámce je ještě doplněno, že majetekový dar byl potvrzen Přemyslem Otakarem I. v r. 1205.
1012 - 1037 je historicky prokázané období panování přemyslovského knížete Oldřicha. Podle odborníků jsou listiny spadající do nějakého významného období (tedy například doby panování knížete Oldřicha), u kterých ale neznáme přesné datum vzniku, datovány prvním rokem tohoto období.
Z výše uvedeného lze usuzovat, že tisíciletá historie Nahorub je faktem.
Ještě literární poznámka na závěr:
Vy, kdo jste pozorně četli Jiráskovy Staré pověsi české, jste v nich mohli narazit na zmínku o Nahorubech. V pověsti Lucká válka popisuje autor, jak se vojsko pod vedením Čestmíra (který zastoupil váhavého knížete Neklana) vydává vstříc Lučanům. Mezi rody, které vyslaly své muže do boje, jsou jmenováni i Nahorubové (str.82 - vydání z r. 1951, které najdete v nahorubské knihovně). Proč Alois Jirásek zmínku o Nahorubech (ale také třeba o rodu Netvořiců) do svých pověstí zařadil, nevíme. Snad jen kvůli kráse našeho kraje, který Jirásek navštívil. Ačkoliv... Kníže Neklan, do jehož panování A. Jirásek umístil boje s Lučany, není historicky prokázaná osoba. Nicméně kronikář Václav Hájek z Libočan prý ve své Kronice české uvádí místo a rok Neklanova narození. Podržte se: pár kilometrů od Nahorub, na Ostromči u Živohoště v roce 829 (dle knihy Zmizelá Vltava, Jan Čáka 1996, str.286). Ví o spojení A. Jirásek - pověst Lucká válka - Nahoruby někdo něco více? Ozvěte se!